Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny světelného znečištění v průběhu noci
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Světelné znečištění představuje environmentální problém, k jehož důsledkům patří vyšší míra jasu noční oblohy, negativní vlivy na organismy a přírodní ekosystémy, degradace kvality života a možné zdravotní obtíže člověka. Světelné znečištění vzniká nevhodným zaměřením svítidel, příliš vysokou intenzitou umělého světla a svícením v nevhodnou dobu. Diplomová práce se zaměřuje na změny světelného znečištění v průběhu noci. Hlavní pracovní hypotéza nepředpokládá výrazné změny světelného znečištění během noci. Literární rešerše diplomové práce popisuje přirozené i umělé vlivy na jas noční oblohy, změny světelného znečištění v čase, metody znázorňování světelného znečištění v mapách a charakteristiky zájmové území. Uvnitř zájmového území ve středních Čechách byla prováděna měření jasu noční oblohy pomocí jasoměru Sky Quality Meter. Terénní stanoviště byla vybrána tak, aby reprezentovala městskou, příměstskou a venkovskou krajinu. Na základě analýzy časových řad jasu noční oblohy byly rozpoznány tři typy chodu jasu noční oblohy. Nejintenzivnější změny jasu noční oblohy se projevily v příměstské krajině. Naopak nejméně intenzivní změny byly rozpoznány ve venkovské krajině. Dále jsou diskutovány vlivy světelného znečištění a dalších přirozených i umělých faktorů na pozorované změny jasu oblohy. Intenzita...
Analýza dlouhodobého vývoje jasu noční oblohy na Observatoři Pierre Augera
Podškubka, Radek ; Prouza, Michael (vedoucí práce) ; Trávníček, Petr (oponent)
V této práci srovnáváme jas noční oblohy v oblasti observatoře Pierra Augera s tokem extrémního UV záření ze Slunce. Jas noční oblohy je měřen během aktivní činnosti fluorescenčních detektorů. Data byla zpracována několikrát různými postupy tak, aby byl vyloučen vliv měsíčního svitu, svě}e jas noční oblohy koreluje s tokem extrémního UV záření, což by potvrdilo, že extrémní UV záření je hlavní příčinou vzniku airglow.
Světelné znečištění Kladenska
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bobr, Ladislav (oponent)
Světelné znečištění je enviromentální problém způsobený nadužíváním umělého světla v nočních hodinách. Světelné znečištění zasahuje především hustě osídlené oblasti a průmyslové regiony. Kromě rozjasnění noční oblohy způsobuje světelné znečištění také diskomfort a má negativní zdravotní a enviromentální dopady. Literární rešerše bakalářské práce pojednává ve třech kapitolách o světle, světelném znečištění a zájmovém území. Praktická část zkoumá interakci krajiny a světelného znečištění. Na základě terénních měření jasoměrem Sky Quality Meter v blízkém okolí města Kladna je posuzován vliv lesa na šíření světelného znečištění. Pracovní hypotéza předpokládá bariérový efekt lesa. Výsledek hypotézu bezpečně nepotvrzuje, nicméně se projevil vliv Prahy na jas noční oblohy. Klíčová slova: světelné znečištění, jas noční oblohy, bariérový efekt lesa, Sky Quality Meter, Kladensko
Analýza dlouhodobého vývoje jasu noční oblohy na Observatoři Pierre Augera
Podškubka, Radek ; Prouza, Michael (vedoucí práce) ; Trávníček, Petr (oponent)
V této práci srovnáváme jas noční oblohy v oblasti observatoře Pierra Augera s tokem extrémního UV záření ze Slunce. Jas noční oblohy je měřen během aktivní činnosti fluorescenčních detektorů. Data byla zpracována několikrát různými postupy tak, aby byl vyloučen vliv měsíčního svitu, svě}e jas noční oblohy koreluje s tokem extrémního UV záření, což by potvrdilo, že extrémní UV záření je hlavní příčinou vzniku airglow.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.